JOSEF VANÍČEK

 

Prvním kralupským starostou, po vzniku Československé republiky v roce 1919, se stal pracovník kralupské „Dělnické spotřební, výrobní a úsporné jednoty Svépomoc“, či krátce řečeno jednoty „Svépomoc“, tehdy již osmapadesátiletý Josef Vaníček. Po dobu dalších dvaceti let byl úspěšným a energickým starostou města Kralup nad Vltavou. Ve funkci prožil pět volebních období a končil ve věku 78 let.

Josef Vaníček se narodil 19. 11. 1861 ve vesnici Lažany, části obce Vyskeř u Turnova. Jeho rodiče měli celkem 10 dětí a Josef byl předurčen ke kněžskému nebo učitelskému povolání. Nakonec však nastoupil do průmyslové školy v Turnově. Po jejím absolutoriu získal místo učedníka u turnovského obchodníka s koloniálním zbožím Františka Werycha. Po vyučení působil jako účetní u tiskařského závodu v Poděbradech, poté v obchodě v Kopidlně. Ovšem práce u soukromníků Vaníčkovi nevyhovovala. Svoje schopnosti obrátil směrem k dělnickému konzumnictví, stál u vzniku dělnického Konzumu v Chomutově, kam přišel v roce 1894. Zde se také poprvé oženil. Známo je jen to, že manželka se jmenovala Alžběta. Pobyt v tomto městě však pro Vaníčka osobně příliš šťastný nebyl. Nejdříve těžce onemocněl sám a po jeho uzdravení i jeho mladá žena. Ta nakonec revmaticko-srdeční chorobě podlehla roku 1899 ve věku pouhých 22 let. V souhře toho a nově objevených problémů v  hospodaření Konzumu se Vaníček rozhodl Chomutov opustit.

Reagoval na inzerát z Práva lidu a nastoupil jako „plnomocník představenstva“ do Dělnické spotřební, výrobní a úsporné jednoty Svépomoc v Kralupech nad Vltavou. Tento dělnický konzum založili na podzim roku 1898 především zdejší železniční dělníci, kteří potřebovali jeho oporu. V té době mu již byla oporou jeho druhá žena Anna, jinak starší sestra jeho první manželky. Oporu Josef Vaníček opravdu potřeboval, před svým působením v čele města ještě musel provést jednotu Svépomoc úskalími první světové války, která přinášela rok od roku větší problémy v otázce zásobování obyvatelstva základními potravinami. Svépomoc navíc neměla příznivce téměř na všech stupních rakouské státní správy. Záhy po Vaníčkově nástupu a úspěších v místním družstevním konzumu byl přizván i ke správě města. Od roku 1905 byl členem širšího sborového orgánu, dnešním termínem zastupitelstva a od 29. 10. 1918 i městské rady (doplněné o zástupce socialistických stran po vzniku republiky). Úspěchy ve vedení Svépomoci zcela jistě stály za tím, že v prvních volbách po vzniku samostatné republiky se v červnu 1919 stává starostou města Kralupy nad Vltavou. Poválečné Kralupy měly kolem 8000 obyvatel, byly okresním městem, sídlem soudu a finančního úřadu. Neměly však svou důstojnou radnici, městský úřad zasedal v budově bývalé školy v Jodlově ulici. Neměly ani zaveden elektrický proud. Na mrtvém bodě byly otázky výstavby mostu přes Vltavu a rozšíření obvodu města o přilehlé obce Mikovice a Lobeček.

Přehled událostí
1919 – Volby do obecní samosprávy byly na základě volebního řádu konány 19. června 1919. Většinu hlasů získali členové česko-slovenské strany sociálně demokratické, jejímž místním čelným představitelem byl prokurista „Svépomoci“ Josef Vaníček. Ten se stal prvním starostou města v nové republice. 9. října 1919 vypsal městský úřad konkurz na stavbu elektrické sítě veřejného osvětlení. Výsledkem konkurzu bylo zadání stavby sítě veřejného osvětlení kralupské firmě Rudolfa Trikala. Firma navrhla 32 světelných bodů tak, že některá svítidla byla zavěšena uprostřed ulice a některá na konzolách. Elektrický proud byl ovšem stejnosměrný.

9. října 1919 vypsal městský úřad konkurz na stavbu elektrické sítě veřejného osvětlení. Výsledkem konkurzu bylo zadání stavby sítě veřejného osvětlení kralupské firmě Rudolfa Trikala. Firma navrhla 32 světelných bodů tak, že některá svítidla byla zavěšena uprostřed ulice a některá na konzolách. Elektrický proud byl ovšem stejnosměrný.

1920 – 1. ledna 1920 se v Kralupech poprvé rozsvítily elektrické žárovky dodané firmou Osram. T.J. Sokol zakoupila pozemek starého gruntu č. p. 16 „U Jodlů“. V původní sokolovně ve Fügnerově ulici pak vzniklo „Bio Sokol“. termínem zastupitelstva a od 29. 10. 1918 i městské rady (doplněné o zástupce socialistických stran po vzniku republiky). Úspěchy ve vedení Svépomoci zcela jistě stály za tím, že v prvních volbách po vzniku samostatné republiky se v červnu 1919 stává starostou města Kralupy nad Vltavou. Poválečné Kralupy měly kolem 8000 obyvatel, byly okresním městem, sídlem soudu a finančního úřadu. Neměly však svou důstojnou radnici, městský úřad zasedal v budově bývalé školy v Jodlově ulici. Neměly ani zaveden elektrický proud. Na mrtvém bodě byly otázky výstavby mostu přes Vltavu a rozšíření obvodu města o přilehlé obce Mikovice a Lobeček. Přehled událostí 1919 – Volby do obecní samosprávy byly na základě volebního řádu konány 19. června 1921 – Dosud samostatná obec Lobeček byla připojena ke Kralupům jako městská část Kralupy II. Na pravé straně Vltavy byl založen závod na zpracování dřeva a dýhy, dýhárna, ochranná známka „Orel“. První podnik tohoto druhu v Československu. V sousedství rafinerie minerálních olejů byl vybudován závod na výrobu syntetických barev – tzv. lakovna. Proběhlo sčítání lidu – žilo zde 8 321
obyvatel.

1922 – Městem byla zakoupena budova staré Staňkovských usedlosti č. p. 6, která byla přestavěna na novou radnici. Městská spořitelna se přestěhovala do domu na rohu náměstí a Husovy ulice, koupeného od vdovy po lékárníkovi Jaroslavu Pacovském. Upravila jej pro svoje potřeby a Česká spořitelna v něm sídlí dodnes.

1923 – Ke Kralupům byla připojena sousední obec Mikovice pod úředním názvem. Kralupy III. Tehdy tam žilo 1 350 obyvatel. V září bylo otevřeno reálné gymnázium v přistavěném západním křídle budovy chlapecké školy. Kralupy se připojily k elektrorozvodné síti na střídavý proud od Elektrárenského svazu středočeských okresů. Muselo však dojít ke změně rozvodů, dříve koncipovaných pro stejnosměrný proud.

1924 – Lobeček byl elektrifikován kabelem vedeným po dně řeky. Došlo k další regulaci a vydláždění Zákolanského potoka, v centru města a u jeho ústí. Byla to příprava ke stavbě silničního mostu přes Vltavu. Bylo rozparcelováno pole „Na Poláčku“ v Mikovicích pro stavbu více než 20 rodinných domů.

1925 – Budovu zrušeného spolkového cukrovaru v Trojanově ulici koupila švýcarská firma na polévková koření Maggi. Začal prodej benzinu do čerpacích stanic z kralupské rafinerie, pod názvem Kralupol. Byl schválen regulační plán města. Vymezoval území vhodná pro průmyslovou činnost (místa v blízkosti řeky) a soukromou výstavbu (Lobeček, Mikovice). V Nerudově ulici byla otevřena nová budova Okresní nemocenské pokladny, později známá jako zdravotní středisko. Byla stavebně upravena křižovatka ulic Žižkova a Husova u nádraží, srovnán terén a odstraněny dřívější schody, překonávající výškový rozdíl.

1926 – 6. února započala výstavba kralupského silničního mostu, po dřívějších bezvýsledných jednáních trvajících 25 let. Na nově upravené křižovatce ulic Huso- va a Žižkova byl vybudován „informační kiosk“ s elektrickými hodinami a měřením atmosférického tlaku a teploty vzduchu.

1928 – Přes řeku Vltavu byl slavnostně otevřen most T. G. Masaryka. Byla zprovozněna druhá kolej na hlavní děčínské železniční trati.

1930 – Pro gymnázium byla otevřena nová budova na dnešním Dvořákově náměstí. U kostela byla odhalena socha Raněného, pomník obětí války z let 1914-1918. Na Hostibejku byly postaveny dva vyhlídkové altánky. Josef Holub byl jmenován čestným občanem města.

1931 – Kino Sokol dostalo zvukovou aparaturu.

1932 – Během stavební úpravy Jodlovy ulice byla zbořena velká část Jodlova rodného domu. Již zaplněný hřbitov byl rozšířen o další část. Vlevo od vchodu byla postavena hřbitovní kaple. Byly otevřeny nové jatky.

1933 – Z Kralup začaly jezdit osobní motorové železniční vozy. Začala se stavět silnice z Kralup do Mikovic, po dokončení dostala název „Třída Josefa Vaníčka“. Je to ulice jdoucí kolem pohřebního ústavu a sídliště „V Zátiší“ až k mikovické křižovatce. Dnes je z velké části jednosměrná a nese název „Generála Klapálka“. Na Dvořákově náměstí bylo odhaleno sousoší čtyř ročních dob s meteostanicí. Na Hostibejku bylo vysázeno 4 000 stromů. Mlýnské závody Praha zakoupily a přestavěly Karsův mlýn.

1934 – Na pozemku domu č. p. 2 byla vybudována kavárna a restaurace Praha. 1936 – V Lobečku bylo vybudováno sportovní letiště, na místě pozdějšího podniku Kaučuk. Josef Vaníček byl proti a plánoval místo ponechat výstavbě rodinných domů. V Mikovicích byl otevřen Dům sociální péče.

1937 – Byla otevřena nová budova pošty v Nerudově ulici.

1938 – Několik set kralupských občanů se přihlásilo k výcviku tzv. dobrovolnické druhé zálohy. V souvislosti s hrozícím válečným konfliktem s Německem do Kralup dorazilo 1 500 uprchlíků ze zabraného území Sudet. Město se rozhodlo pro uprchlíky postavit velký činžovní dům. Zakoupilo k tomu účelu od A. Karbana tři parcely na konci Havlíčkovy ulice. Dům byl dokončen v roce 1939.

1939 – Chlapecká škola byla po okupaci 15. 3. zabrána pro účely německé armády, sídlo místní posádky. Druhého dubna, po dvaceti letech v úřadu, podal starosta Josef Vaníček demisi. Neměl zájem spolupracovat s německými okupačními úřady. Do volby nového starosty jej nahradil jeho první náměstek, ředitel veltruské školy, Václav Novotný. Novým starostou byl 4. 6. 1939 zvolen druhý náměstek starosty, obchodník Josef Kobera. Ale i jeho starostování Němci brzy ukončili. Na předmostí byly vyměřeny pozemky pro výstavbu nové společné budovy pro okresní úřad a okresní soud (dnešní LDN). Stavba dokončena až po roce 1945. Od 1. října 1939 vstoupilo v platnost zavedení přídělu na potraviny, řešené formou potravinových lístků. Po roce 1945, kdy skončila druhá světová válka, se již Josef Vaníček pro svůj vysoký věk do funkce starosty nevrátil. Moci se ujaly národní výbory, nový typ obecní a městské samosprávy. V ocenění svých zásluh byl Vaníček v roce 1946 při výročí 85. narozenin jmenován čestným občanem města Kralup.